|
|
Retence vody v povodí Úhlavky
Lukášová, Karolína ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Retence vody v krajině je v dnešní době velmi aktuálním tématem. Díky oteplujícímu se klimatu se musíme potýkat s hydrologickými extrémy, erozí nebo zrychleným odtokem vody z území. Pokud se rozhodneme zlepšit retenční schopnost krajiny, můžeme tím pomoci s transformací povodňových vln, zpomalením odtoku a zmírněním odnosu půdy vodní erozí. V zemědělské krajině řešíme zmíněné problémy kombinací přírodě blízkých opatření a technických opatření. Tato diplomová práce se zaměřuje na retenci vody v povodí Úhlavky, které se nachází v západních Čechách a tvoří přítok řeky Mže. V teoretické části jsou charakterizovány fyzickogeografické vlastnosti zájmového území a srážko-odtokové poměry. Provedena je také literární rešerše týkající se retence, jejích složek a faktorů, které ji ovlivňují. Dále jsou také uvedené jednotlivé typy a druhy opatření, jimiž lze stav retence v krajině zlepšit. Praktická část nabízí postup při výběru konkrétního území pro návrhy v povodí Úhlavky. Vybráno bylo povodí Olešné, kde většinu krajinného pokryvu tvoří zemědělské pozemky a také se díky svým geomorfologickým vlastnostem zařadilo na seznam kritických ploch. Navržené zde byly tři pásy zatravnění, zasakovací průleh a obsevový pás. Klíčová slova: povodí Úhlavky, retence vody, krajina, využití ploch, retenční opatření
|
|
|
Přeměna krajiny v malešicko-hostivařské průmyslové oblasti a okolí v období 1841-2022
Petýrek, Karel ; Čábelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Cílem této bakalářské práce je vytvořit webovou aplikaci přeměny krajiny v malešicko- hostivařské průmyslové oblasti a v jejím okolí. Dalšími cíli je zhodnotit vývoj využití ploch ve zkoumané lokalitě a vizualizovat její strukturu v letech 1841, 1945, 1966, 1989 a 2022. V teoretické části jsou představena základní východiska, metody a podklady, pomocí kterých lze hodnotit vývoj krajiny. Důležitou součástí práce je fyzickogeografická a socioekonomická charakteristika a popis historického vývoje území se zaměřením na jednotlivá sídla a průmyslovou oblast. Praktická část se zabývá analýzou využití ploch, tvorbou map a webové aplikace. Výsledky analýzy využití ploch jsou shrnuty v sedmé kapitole práce. Webová aplikace pak prezentuje vytvořené mapy využití krajiny spolu s doplňujícími fotografiemi a texty. Klíčová slova: přeměna krajiny, využití ploch, malešicko-hostivařská průmyslová oblast, ArcGIS Online
|
|
|
Krajinná paměť venkova - případová studie mikroregionu Dačicko
Teclová, Veronika
Předmětem této diplomové práce je krajinná paměť mikroregionu Dačicko, který se nachází v jihovýchodní části Jihočeského kraje. V teoretické části – literární rešerši – jsou blíže popsány jednotlivé pojmy, které se týkají krajinné paměti venkova. Také obsahuje informace o zájmovém mikroregionu, jeho ochraně přírody a krajiny. Praktická část je věnována bližšímu popisu a porovnání dvou vybraných katastrálních území mikroregionu Dačicko. Prostřednictvím srovnávací metody jsou zde popsány přírodní poměry, vývoj využití ploch v jednotlivých katastrálních územích, dále vyhodnoceny polostandardizované rozhovory se starousedlíky a identifikovány hodnoty zdejší krajiny, které jsou následně zakreslené do map. Na závěr je zhodnocen současný stav uvedených hodnot pomocí terénního šetření a některé z těchto objektů jsou navrženy pro tvorbu, ochranu či obnovu hodnot.
|
|
|
Golfová hřiště v kontextu posuzování vlivů na životní prostředí
Levá, Alice
Práce je rozdělena do tří samostatných částí, z nichž každá má svou vlastní osnovu. První část práce je věnována procesu posuzování vlivů na životní prostředí obecně. Je zde vysvětlen účel, princip, cíle a průběh celého procesu a také je zde popsán legislativní rámec, kterým se tento proces řídí. Druhá část práce je věnována samotnému golfu, využití a typologii krajiny. Jsou zde vysvětleny základní pojmy a charakteristika golfové hry, přiblížena její historie a popis golfových hřišť podle využití ploch dle katastru nemovitostí. Najdeme zde i klasifikaci české krajiny a typologii golfových hřišť rozdělenou podle různých hledisek. Třetí, analytická část, která je současně klíčovou částí této práce, je věnována hodnocení využití ploch golfových hřišť v České republice a studiu procesu EIA. První kapitola se zabývá případovou studií, porovnáním a zhodnocením získaných informací týkajících se dvou vybraných golfových hřišť a posouzení jejich vlivu na životní prostředí. Druhá kapitola se zabývá golfovými hřišti, jejich evidencí a posuzováním v rámci legislativního procesu EIA. Cílem práce bylo kromě vytvoření uceleného přehledu golfových hřišť, podloženého vytvořenou mapou a seznamem, s krátkým popisem charakteristiky jednotlivých hřišť, také vytvoření databáze záměrů golfových hřišť z informačního systému EIA. Součástí je i analýza a hodnocení vlivu golfových hřišť na životní prostředí.
|
|
|
Interakce člověka a krajiny: dopady společenskopolitických změn na zemědělství a krajinu Česka
Zavadil, Tomáš ; Jančák, Vít (vedoucí práce) ; Hrabák, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce je analýzou vlivu vybraných společenskopolitických změn na krajinu a zemědělství Česka. Vybranými společenskopolitickými změnami byl začátek komunistického režimu po roce 1948 a celospolečenská transformace po konci komunistického režimu v roce 1989. Hlavním konceptem využitým v této práci byl koncept hybných sil využití ploch. Detailní představení dopadů vybraných společenskopolitických změn na krajinu a zemědělství bylo provedeno pomocí případové studie v modelovém území SO ORP Tábor. V úvodní části práce byly představeny vybrané koncepty a popsány hlavní etapy vývoje zemědělství a krajiny v Česku a v modelovém území. Hlavní metodou použitou v rámci případové studie byly polostrukturované rozhovory se zemědělci, kteří byli aktivní v zemědělství před rokem 1948 a v době výzkumu. Podle výsledků výzkumu oproti době před rokem 1948 výrazně vzrostl vliv institucionálních hybných sil. Výsledky také ukázaly na významnou roli mimoprodukčních funkcí v současném zemědělství. Klíčová slova: krajina, zemědělství, hybné síly, využití ploch, intenzifikace a extenzifikace, Česko
|
|
|
Změna využití ploch na Chebsku - nová divočina
Pekárková, Hana ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá průzkumem nové divočiny vzniklé na opuštěných plochách v pohraničí v okrese Cheb. Pomocí nově definovaného indexu proměny byla stanovena dvě katastrální území v okrese s největší pravděpodobností výskytu nové divočiny. Pomocí terénního šetření byl na obou katastrálních územích demonstrován výskyt nové divočiny a ta byla zařazena do již vzniklé typologie. Terénní šetření bylo doplněné fotografiemi a výstupy z ArcMap. V obou dvou katastrálních územích byly identifikovány postsídelní a postagrární nová divočina. Dále byly identifikovány postmontánní a postvodní. Navzdory poloze v těsné blízkosti hranice, kudy procházela železná opona, nebyla ani v jednom k.ú. nalezena postmilitární nová divočina. Nová divočina se v obou lokalitách vyskytuje na více než 10 % rozlohy území. Klíčová slova: Využití ploch, proměna krajiny, nová divočina, západní Čechy
|
|
|
Změny krajiny v zázemí vybraných vojenských újezdů v Čechách od poloviny 19. století
Hájek, Filip ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Jančák, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dlouhodobými změnami krajiny v zázemí vybraných vojenských újezdů v Čechách Brdy a Hradiště. Konkrétně se v těchto územích zaměřuje na změny ve využití ploch od poloviny 19. století do současnosti. Jejím hlavním cílem je vypátrat, zda a případně do jaké míry vojenský újezd ovlivňuje změny ve využití ploch jejich charakter a intenzitu ve svém zázemí. První část práce je věnována obecným východiskům spojeným s klíčovými okruhy/pojmy, s nimiž je dále pracováno (krajina, polarizace prostoru a vojenské újezdy). Jejím metodickým základem je rešerše a diskuse literatury a zdrojů. Ve druhé části je pozornost soustředěna na vymezení a charakteristiku obou zájmových území. Třetí část práce vychází z poznatků předchozích dvou a zabývá se samotným výzkumem změn ve využití ploch v zájmových územích. Výzkum kvantitativního charakteru je založen na využití statistických údajů databáze LUCC Czechia, které byly dále statisticky zpracovávány a hodnoceny. V závěru práce je na základě výsledků třetí části diskutován možný vliv vojenského újezdu na změny ve využití ploch v zázemí. Klíčová slova: krajina změny krajiny využití ploch polarizace prostoru periferie marginalita vojenský újezd
|
|
|
Typologie golfových hřišť v Česku
Svobodová, Lenka ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Cílem této práce je zjistit, na jakých plochách jsou v Česku budována golfová hřiště, jak velké plochy jsou touto výstavbou zabrány a zdali se dají pozorovat nějaké územní trendy v jejich budování během více než stoleté historie těchto areálů u nás. Práce je strukturována do několika částí, které se danou problematikou zabývají. První část práce je věnována charakteristice golfových hřišť z různých hledisek. Druhá klíčová část práce hodnotí využití ploch golfových hřišť v Česku, navrhuje několik hledisek vytváření typologie těchto areálů, zabývá se jejich daňovou výtěžností a rovněž navrhuje území, která jsou pro budování hřišť vhodná. Součástí práce jsou rovněž případové studie dvou typologicky odlišných areálů - Čertova Břemene a Kynžvartu. Přínosem práce by mělo být vytvoření kompletní databáze všech parcel na území golfových hřišť v Česku včetně jejich využití a rovněž vytvoření mapy s různými charakteristikami těchto areálů. Klíčová slova: golfové hřiště, cestovní ruch, využití ploch, Kynžvart, Čertovo Břemeno
|
|
|
Společenské hybné síly LUCC v modelovém území Boží Dar, Krušné hory, v období 1842-2009
Kašková, Magdalena ; Fendrychová, Lenka (oponent) ; Jeleček, Leoš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vývojem využití ploch v období 1845 - 2009 v modelovém území Boží Dar ležícím při státní hranici Česka v Krušných horách. Na základě sestavené datové základny byly interpretovány změny ve využití ploch a nalezeny jejich hlavní, zejména společenské hybné síly. Tomu předcházel rozbor historickogeografického vývoje území s důrazem na posledních dvacet let. Tendence vývoje využití ploch se shodovaly s trendy na úrovni Česka, byly však výraznější. Největšími změnami prošlo využití ploch v období 1949 - 1990. Vedle vylidnění po odsunu českých Němců vývoj nejvíce ovlivnila izolace způsobená zavedením hraničního pásma. Významem srovnatelné změny v období 2000 - 2009 jsou důsledkem specifického ekonomického rozvoje Božího Daru. Ten je založen na podpoře cestovního ruchu, efektivním čerpání financí z fondů EU a aktivitě vedení obce. Hlavní změnou byl úbytek trvalých travních porostů. V současnosti se jejich rozloha opět zvětšuje v důsledku obnovy zemědělského využití mokřin. Specifikem území je orientace zemědělství na extenzivní pastevectví. Od konce 19. století přibývá lesních ploch. Dynamický nárůst zastavěných a ostatních ploch po roce 1990 bude zřejmě pokračovat i v příštích letech.
|
host ::
RSS.